Hejnice

Kostel byl  postaven ve 2. třetině 13. století cisterciáky z nedalekého Kláštera u Mnichova Hradiště na předkřesťanském kultovním místě. Zasvěcení Janu Křtiteli napovídá o jeho misijní úloze na rozhraní christianizovaných středních Čech a příhraničního hvozdu. Kružbové okno v presbytáři je gotické, původní jižní portál i hluboká špaletová okénka do lodi však patří starší, pozdně románské etapě.
Kostelík postupně ztrácel na významu a chátral, ale z iniciativy místního malíře Jana Prouska byl  v roce 1894  opraven.  Tehdy byla okénka do lodi goticky zahrocena a pořízena novorománská kazatelna a hlavní oltář  z řezbářské dílny Bušků na Sychrově. Pouze jediná zbylá deska z původního oltáře ze 16. století s vyobrazením Krista, Panny Marie a Jana Křtitele byla tehdy zarámována a zavěšena v lodi.
Nejcennějším pozůstatkem  vybavení před obnovou tak dnes zůstává epitaf rodiny Jiřího Reinolta ze Štiřína, správce rohozeckého panství, na který byly mezi lety 1570-90 připisováni zesnulí členové rodiny. V  hlavní části deskového obrazu je vymalován Poslední soud, ve spodní části rodina donátora. Po staletí tu vzbuzuje zvědavost postava zeleného ďábla, jenž vidlemi strká hříšníky do pekla. V letech 2000 - 2001 prošel kostelík důkladnou opravou, kdy byla zhotovena kopie barokního malovaného stropu z roku 1726 a restaurován rokokový boční oltářík s Křtem Krista.

Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.