Hejnice

Jizerské hory

Úvodní strana
Občan

samospráva - městský úřad - vyhlášky
Město

historie - o městě - organizace
Volný čas

kino - sport - turistika - slavnosti

Aktuality Kalendář akcí Úřední deska Kontakty

Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.

Vypnout hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta

Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.

Aktuálně se nacházíte na stránce:

Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Zpět

Kamenná tvář hor – geologická stezka

Frýdlantsko

Státní podnik Lesy České republiky otevřel počátkem října 2013 zcela novou geologickou stezku nacházející se v katastru obce Raspenava. Stezku tvoří dvanáct kamenů - hornin, které pocházejí z místních Jizerských hor. Geologická stezka je kromě turistů určena také dětem a studentům ze základních a středních škol. Osloví ale určitě všechny příznivce hornin, nerostů, historie a Jizerských hor.

Stezka vede podél cesty u chaty Zátiší v délce 30 metrů, na žlutě značené trase z Frýdlantu na Skalní hrad. Skládá se z dvanácti nejtypičtějších nerostů a hornin Jizerských hor. Každý z kamenů je na stezce opatřen plastovou cedulí s příslušnými informacemi a mikroskopickým snímkem. Nejstarší horninu na geologické stezce představuje žula. Ta pochází z doby, kdy Jizerské hory byly mírně zvlněnou vodou zalitou krajinou. Z převážné části ji tvořily jílovité usazeniny, mírně protkané starohorními žulami. Objevovat se začala i rumburská žula, která byla v pozdější době základním stavebním materiálem severní části Frýdlantska.

Jednotlivé kameny jsou na vršku vybroušeny, aby byla detailně vidět jejich struktura. Jeden z kamenů pochází přímo z novoměstské štoly. Je to pyrhotin, jehož výskyt je u nás spíše vzácný a jde o kámen, který smrdí sírou.