Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Johanitská komenda sv. Zdislavy v Českém Dubu

Johanitská komenda, autor: Milan Drahoňovský

Máchův kraj

Starý zámek IV / 1
Český Dub, 463 43

Telefon: +420 485 147 090
GSM: +420 728 045 065
E-mail: muzeum@cdub.cz
Web: www.muzeumceskydub.cz

Historie starobylého města Českého Dubu sahá až do románského období. Vzniklo jako tržní osada na ostrohu obtékaném potoky Ještědka a Rašovka, na významné kupecké stezce spojující Prahu s Lužicí. Dobou svého založení patří Český Dub k nejstarším sídlům severních Čech. S počátky města úzce souvisí zdejší johanitská komenda (tj. opevněný klášter rytířského řádu). Založil ji zde krátce po roce 1237 český velmož Havel z Lemberka, manžel svaté Zdislavy, patronky Podještědí a Zemí českých, obecně patronky rodin, chudých a nemocných. Sv. Zdislava, proslulá skrze svou špitální činnost a léčitelské zázraky, se o „své“ nemocné starala velmi pravděpodobně právě ve špitále patřícím zdejší johanitské komendě.

Johanitská komenda v Českém Dubu je částečně zachovalým komplexem budov ze 40. let 13. století, vystavěných rytířsko-špitálním řádem Rytířů sv. Jana Jeruzalémského (Johanité). Dnes patří k nejstarším dochovaným středověkým objektům na severu Čech. Z dochovaných částí jsou nejvýznamnější pozdně románská kaple sv. Jana Křtitele a tzv. „Velký sál“ románsko-gotické klášterní budovy, v němž mohou návštěvníci dodnes spatřit původní klenutí s klenebními pasy, středověká okna a další historické stavební detaily. 

Komenda v Českém Dubu byla součástí systematického sledu míst spravovaných johanity. Tento řád měl, vedle ryze náboženské složky, za povinnost vojensky chránit svěřené území a poskytovat špitálnické služby, k nimž se řadilo také občerstvení poutníků a poskytnutí noclehu.  Aby byla zajištěna bezpečnost stezek a dostupnost poskytovaného zázemí, byly johanitské komendy stavěny ve vzdálenosti cca 50 km od sebe, což odpovídalo jednodenní pouti obchodníků. Na kupecké stezce procházející zdejší krajinou plnily uvedený účel komendy v Praze, Mladé Boleslavi, Českém Dubu a v Žitavě.

Současně se založením zdejší johanitské komendy vznikla na jejím předpolí osada nazývaná (Nová) Světlá, která se stala základem pozdějšího města Český Dub.

O dobovém významu johanitské komendy v Českém Dubu svědčí fakt, že je v roce 1357 poctil svojí návštěvou císař Svaté říše římské a český král Karel IV. 

V následujících dobách však českodubská komenda postupně ztrácela na významu a svého definitivního zániku se dočkala za husitských válek. V roce 1425 komendu opustili poslední řeholníci, kteří museli uvolnit místo pro zbudování panského sídla husitského velitele Jana Čapka ze Sán, tzv. Krucemburk. Následovalo několik let tahanic o toto panské sídlo, přičemž roku 1429 následovala poslední husitská pohroma, kdy sirotčí vojsko vyplenilo Český Dub. Krucemburk byl zajisté předmětem velkých bojů a jeho osudem bylo skončit v troskách. 

V 16. století nechal na místě bývalé komendy majitel českodubského panství Jan z Operštorfu vystavět renesanční zámek s pivovarem. Zámecké budovy bohužel zanikly při devastujícím požáru Českého Dubu v roce 1858. Na počátku 20. století byl na místě původního východního křídla komendy vystavěn městský činžovní dům.

Pozůstatky ze starých listin známé, leč historií ztracené středověké komendy, byly znovuobjeveny teprve v roce 1991. Tento doslova senzační „objev“ tehdy učinil ředitel místního muzea PhDr. Tomáš Edel. Stalo se tak po dlouhých letech jeho historického i fyzického pátrání, s přispěním štěstí, které přeje připraveným, zejména však díky jeho vytrvalosti a neutuchajícímu nadšení a zápalu pro věc. Pod nic neříkající novodobou zazdívkou jednoho z místních sklepů tehdy narazil na dávno ztracený svět - skrze provedenou sondu poprvé zahlédl jím tolik let hledanou, dlouhá staletí nezvěstnou komendu dubských johanitů. 

Dopoledne 10. října 1991 vstoupil se sadou majzlíků a kladiv do zámeckého sklepa. Na osu klenby východní stěny přiložil k tvrdé cementové omítce ostří majzlíku a během několika okamžiků, jako když se otevře železná opona národního divadla, odpadla cihlová zazdívka, do ploché stěny sklepa se najednou vbořila hluboká okenní špaleta a Edel  pohlédl do 13. století. Místo očekávaného malého fragmentu nebo klenbičky se za několik týdnů práce objevila celá místnost se třemi mohutnými křížovými klenbami. 

Překvapení kolem nalezení domněle již dávno zaniklé komendy však ještě nemělo být konečné. V roce 2003, při archeologických vykopávkách v areálu, byl učiněn další nevšední nález. V jednom z hrobů uprostřed johanitského areálu byl nalezen vzácný románský ostatkový kříž zdobený drahokamy, emaily a plastikou korunovaného Krista; vloženou relikvií byla část dřeva Svatého kříže. Velkou záhadou českodubské komendy zůstává, komu patřil hrob, v němž byla tato vzácnost nalezena. Šokujícím poznatkem je totiž skutečnost, že hrob uprostřed mužského kláštera nepatřil žádnému z johanitských rytířů, nýbrž ženě! 

Mimořádný nález pozdně románského dvoupodlažního paláce a kaple českodubské johanitské komendy a současně ztotožnění jejího zakladatele s výraznou osobností markvartického velmože Havla, manžela sv. Zdislavy, představovalo v roce 1991 zásadní obrat v nazírání na význam Českého Dubu. Vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/92 Sb. bylo historické jádro lokality prohlášeno za městskou památkovou zónu a v červnu roku 1995 byl dokončen Program regenerace MPZ Český Dub. Dlouhodobě zanedbané historické sídlo se po půl století nezájmu začalo společnou vůli mnoha stran probouzet k životu. 


Johanitská komenda v Českém Dubu je přístupná veřejnosti od roku 1993, kdy se stala odloučenou expozicí Podještědského muzea. Obojí je ve správě Podještědského muzea a knihovny, příspěvkové organizace Města Český Dub.



 


Příloha

Otevírací doba

Duben - Září St - Ne 9:00 - 17:00
Pravidelné prohlídky Johanitské komendy: v 10:00, 12:00, 14:00 a 16:00 hod. (začátek poslední prohlídky). Johanitská komenda se nalézá v centru města na adrese „Starý zámek“, cca 7 minut pěší chůzí od Podještědského muzea. K prohlídce komendy je třeba si zakoupit vstupenku v prodejně Podještědského muzea (na adrese: Svobody 31; za městským parkem). Kontakt na průvodce: 728 045 065.

Vstupné

Johanitská komenda
Plné vstupné:60,00 CZK
Zvýhodněné vstupné:40,00 CZK
Velký okruh (Podještědské muzeum + Johanitská komenda)
Plné vstupné:100,00 CZK
Zvýhodněné vstupné:60,00 CZK

Výklad v cizím jazyce: angličtina, němčina
Služby a vybavení: parkoviště
Církevní památky: ostatní

Fotogalerie

Johanitská komenda, autor: Archiv Podještědského muzea

Johanitská komenda

 
Johanitská komenda, autor: Archiv Podještědského muzea

Johanitská komenda

 
Johanitská komenda, autor: Archiv Podještědského muzea

Johanitská komenda

 
Johanitská komenda, autor: Archiv Podještědského muzea

Johanitská komenda

 
Johanitská komenda

Johanitská komenda

 
 
 
 

Město Hejnice

Nádražní 521
463 62 Hejnice

tel. +420 482 322 211
e-mail: info@mestohejnice.cz
Datová schránka ID: 6rsbedk
Bankovní účet: 19-0984938359/0800

Úřední hodiny

pondělí, středa
8.00 - 11.30 hod.
12.00 - 17.30 hod.

 
load