Hejnice

Krizové řízení - ochrana obyvatelstva města Hejnice

OBSAH:
1) Kontakty, tísňová volání- - složky IZS - krizový štáb obce - důležité telefonní čísla a spojení - činnost krizového štábu obce
2) Mimořádné události, které mohou vzniknout na území města Hejnice - události - co dělat v konkrétní situaci
3) Obecné zásady vyrozumění a varování
4) Působnost a legislativa
5) Výklad pojmů

1) KONTAKTY, TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ

SLOŽKY IZS

Krizový štáb obce

Důležitá telefonní čísla a spojení:

Pohotovostní služby:

Frýdlantská vodárenská společnost - 721 852 404

 482 312 122

ČEZ -  840 850 860,  411 126 212, 481 105 211

RWE– GAS Net  -  1239, 457 325 412, 602 549 723

Další důležité informace získáte na:

Český hydrometeorologický ústav/aktuální povodňový stav/ - www.chmi.cz

Elektronický digitální povodňový portál - edpp.cz

Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje-krizové řízení – www.hzslk.cz

Předpověď počasí – www.pocasi-online.cz

Krizové řízení - Ministerstvo vnitra České republiky-mvcr.cz

Krizový štáb města.

Krizový štáb města Hejnice je pracovním orgánem zřizovatele pro řešení krizových situací.

Předsedou krizového štábu je starosta města Hejnice, který jmenuje členy krizového štábu.

Obsah činnosti krizového štábu

Krizový štáb svolává starosta města a působností v případě, že:

a) je vyhlášen krizový stav pro celé území státu nebo pro jeho část patřící do působnosti orgánu krizového řízení,

b) je vyhlášen stav nebezpečí pro celé území patřící do působnosti orgánu krizového řízení nebo pro jeho část,

c) jej použije ke koordinaci záchranných a likvidačních prací,

d) je k tomu vyzván Ministerstvem vnitra při ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací,

e) jde o úkol prováděný při cvičení orgánů krizového řízení nebo cvičení složek integrovaného záchranného systému, nebo

f) je tento postup nezbytný pro řešení mimořádné události a není splněna některá z podmínek uvedených v písmenech a) až e).

Krizový štáb města projednává možnost řešení krizové situace a navrhuje opatření starostovi města. Při řešení krizové situace nebo při koordinaci záchranných a likvidačních prací jedná nepřetržitě.

2) Mimořádné události, které mohou vzniknout na území města Hejnice

V průběhu života můžeme být svědky událostí, kterým říkáme mimořádné, protože přicházejí většinou neočekávaně a ohrožují životy a zdraví obyvatel. Způsobují velké škody na majetku a životním prostředí. Mohou vzniknout škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy nebo jejich kombinací. Takovými událostmi mohou být např. povodeň, orkán, technologická havárie s únikem nebezpečných látek, velká dopravní nehoda, rozsáhlý požár, teroristický čin. Tyto stránky obsahují některé obecné návody a doporučení, podle kterých bychom se měli chovat a jednat, když se ocitneme v situaci ohrožení života a zdraví, majetku nebo životního prostředí v důsledku vzniku mimořádné události. Nejsou a nemohou být vyčerpávající, protože průběh každé události vyžaduje jiný způsob našeho chování a jednání.

 S jakými událostmi se můžeme setkat na území města Hejnice:

• extrémní situace způsobené rozmary počasí (kalamitní výskyt sněhových srážek, námrazová kalamita, katastrofální sucho, vichřice a polomy);
• záplavy a povodně, ohrožení ledovými bariérami;
• sesuv půdy;
• onemocnění většího počtu osob, epidemie;
• hromadné nákazy zvířat;
• požáry, lesní požáry;
• výbuch (únik plynu, čerpadla pohonných hmot, destrukce budov);
• provozní havárie s únikem nebezpečných látek;
• dopravní nehody s kombinovaným účinkem;
• ropné havárie;
• únik nebezpečných škodlivin do ovzduší;
• železniční neštěstí, pád letadla;
• přerušení dodávek elektřiny, vody, plynu tepla, rozpad telekomunikační a informační sítě;

3. Co dělat v konkrétní situaci

• Obecné zásady vyrozumění a varování
• Povodně a záplavy
• Větrná smršť
• Požáry
• Únik škodlivé látky do ovzduší
• Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla
• Co dělat, když bude nařízena evakuace
• Zásady pro opuštění bytu nebo rodinného domu

Obecné zásady vyrozumění a varování

Při ohrožení, o kterém můžete být vyrozuměni prostřednictvím sirén, zprávou v rozhlase, televizi, z tisku nebo hlášením místního rozhlasu, pojízdného rozhlasového vozu, megafonu, a od spoluobčanů, se snažte dodržovat následující zásady:

• RESPEKTUJTE a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška krajského nebo obecního úřadu apod.).
• NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
• VARUJTE ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí.
• NETELEFONUJTE zbytečně - telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.
• NEPODCEŇUJTE vzniklou situaci.
• POMÁHEJTE sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
• UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.
• UPOSLECHNĚTE pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů státní správy a samosprávy.

Zazní-li siréna- nepodceňujte riziko!!!

  VAROVNÝ SIGNÁL

Signál „VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA“ 

Na území České republiky byl zaveden jediný varovný signál pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Jedná se o kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin.

Vyhlašuje se v případě, kdy může dojít nebo došlo k ohrožení životů a zdraví obyvatel v důsledku mimořádných událostí - živelní pohromy (např. povodeň, sněhová kalamita, větrná smršť), havárie s únikem nebezpečných látek do životního prostředí (např. havárie v chemickém závodě, ve skladu chemikálií, ropná havárie), či jiné mimořádné události (např. teroristický čin, sabotáž, žhářství).

Sirény mohou být použity podle potřeby místně nebo na území kraje i na území celého státu.

Signál „ ZKOUŠKA SIRÉN“  - není varovným signálem pro obyvatelstvo

Ověřování provozuschopnosti sirén se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12.00 hodin akustickou zkouškou sirén (nepřerušovaný tón sirény po dobu 140 vteřin).

Signál „POŽÁRNÍ POPLACH“ - není varovným signálem pro obyvatelstvo

Je 1x přerušený tón sirény po dobu 1 minuty. Vyhlašuje se ke svolání jednotek požární ochrany k výjezdu na zásah.

Povodně a záplavy

Povodeň je mimořádná událost, při které se následkem dešťů, táním sněhu a ledové kry nebo náhlým uvolněním překážky ve vodním toku, zvětší průtok vody a zvedne hladinu tak, že se voda z koryt vylévá a zaplavuje okolní území, kterou rozlišujeme jako přirozenou povodeň. Totéž může způsobit i zvláštní povodně (protržení hráze rybníka, sesuv svahu během dešťů.).  Rychlost vzniku povodně závisí na mnoha faktorech a varování není vždy možné.

Obecné zásady:

- seznamte se s možnou výší velké vody kolem vašeho působiště, vytipujte bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou;

• odstraňte snadno odplavitelný materiál, připravte si pytle s pískem na utěsnění nízko položených dveří a oken, kanálů a kanalizace (především sklepy, dvory, chodníky);
• uzavřete včas okna a dveře, podle možnosti utěsněte, přemístěte do prostor, které nejsou ohroženy (vyšší podlaží) cenné předměty, předměty, které voda znehodnotí, potraviny a další, zaparkujte automobily na bezpečná místa, kde nehrozí jejich zaplavení, proveďte evakuaci zvířat;
• připravte si evakuační zavazadlo a nezapomeňte si vzít osobní doklady, léky, pojistné smlouvy, …;
• jste-li k tomu vyzváni, opusťte zaplavovaný prostor do stanovených evakuačních míst, dodržte zásady při opuštění bytu (vypnutí plynu, el. proudu, vody, …). Při nedostatku času se přesuňte na bezpečné místo, které nebude zaplaveno vodou;
• bezpodmínečně respektujte a dodržujte pokyny záchranářů, sledujte zprávy sdělovacích prostředků;
• neprojíždějte zaplaveným územím a nestěžujte činnost záchranných jednotek;
• po povodni si nechte zkontrolovat stav obydlí (statika, rozvody), zlikvidujte uhynulé zvířectvo a potraviny podle pokynů hygienika, informujte se o místech humanitární pomoci a kontaktujte příslušnou pojišťovnu ohledně náhrady škod.

Stupně povodňové aktivity:

I.  STAV BDĚLOSTI -  nastává při nebezpečí přirozené povodně 

II.  STAV POHOTOVOST -  vyhlašuje povodňový orgán, když nebezpečí přirozené povodně přerůstá v povodeň, ale nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto

III. STAV OHROŽENÍ - vyhlašuje povodňový orgán při bezprostředním nebezpečí nebo vzniku škod velkého rozsahu, ohrožení životů a majetku

Větrná smršť, vichřice

Větrná smršť (případně jen smršť) je lidové označení pro prudké zesílení větru, které má za následek hmotné škody.

Vichřice – jedná se o dlouhodobější atmosférický jev na rozsáhlém území, většinou spojený se změnou tlaku a přechodem atmosférické fronty. Intenzita se udává v metrech za sekundu – vichřice od 25 m/s (90 km/h). Nebezpečí spočívá kromě výše uvedeného  také v možném dlouhodobějším výpadku el. energie, přerušení dopravních komunikací a podobně.

Obecné zásady:

• sledujte zprávy o příchodu větrné smršti, opusťte ulice a ukryjte se do pevných staveb;
• uzavřete okna, okenice, či jinak zabezpečte otvory na návětrné straně;
• připevněte pohyblivé předměty, dopravní prostředky umístěte do závětrných prostor a jejich postavení nejmenší plochou proti větru (kde nehrozí pád unášených věcí, pád střechy nebo stromů …);
• je-li to nutné, otevřete okna či dveře na závětrné straně (vyrovnání tlaku vzdušných proudů v budovách).

Požáry

Jeden z ničivých živlů, které vznikají v řadě případů z důvodu nedbalosti, porušováním požárně bezpečnostních předpisů, nesprávnou manipulací s otevřeným ohněm, neopatrnosti nebo úmyslu člověka.

Obecné zásady:

• každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob;
• uhasit požár, jestli je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření;
• ohlásit neprodleně na určeném místě – volejte linku 150 (Hasičský záchranný sbor, ohlašovna požáru apod.);
• zastavte přívod plynu a vypněte elektrický proud!!!
• vyneste předměty, které působením požáru mohou zvýšit jeho aktivitu nebo vyvolat výbuch a zvýšit škodlivost;
• do příjezdu hasičů je každý povinen podle svých možností a rozsahu požáru jej omezit nebo likvidovat,
• poskytnout osobní pomoc jednotce hasičů na výzvu velitele zásahu.

Pamatujte, že záleží na každém, jak se zachová a jak bude rozhodný. Svým postojem je mnohdy schopen zabránit vyšším škodám nebo případným ztrátám na životech spoluobčanů.

Únik škodlivé látky do ovzduší

Různé nebezpečné látky se chovají odlišně v závislosti na skupenství a prostředí, ve kterém uniknou. K úniku nebezpečné látky (př. čpavku, chloru atd.) do prostředí může dojít chybou obsluhy, poruchou technologie výroby, při skladování nebo při přepravě.

Obecné zásady:

• opusťte ohrožený prostor kolmo na směr větru, není-li to možné, vstupte do nejbližší budovy – pokud to je možné druhé a vyšší poschodí;
• zavřete a všemi vhodnými prostředky utěsněte okna, dveře a ostatní otvory (utěsnit veškerou ventilaci, větrací systémy, topidla, digestoře, světlíky a také sebemenší otvory jako jsou klíčové dírky, otvory na poštu apod.), vypněte klimatizaci;
• zabezpečte si poslech regionálních rozhlasových stanic: RCL – 101,4 FM, ČR SEVER – 91,3 FM, 97,4 FM. Zde se dozvíte, co se stalo a co máte dělat. Dávejte pozor na hlášení městského rozhlasu, radiovozů nebo megafonů;
• připravte si roušku (několikrát přeloženou tkaninu – nejlépe froté) namočenou ve vodě a při úniku škodlivin si ji přiložte k ústům a nosu;
• při svědění na některých místech těla si tyto omyjte a otřete do sucha, oděv si podle možností vyměňte;
• o situaci informujte sousedy.

4) Působnost a legislativa

Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Jeho cílem je předcházet vzniku možných krizových situací, zajistit všeobecnou přípravu na zvládnutí potenciálně možných krizových situací, zajistit jejich zvládnutí v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu a další rozvoj.

Podle § 2 písm.a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) ve znění pozdějších předpisů se rozumí „krizovým řízením souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury“. Krizovou situací je mimořádná událost (velkého rozsahu), narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen „Stav nebezpečí“,  „Nouzový stav“, nebo „Stav ohrožení státu“ (krizové stavy).

Krizové řízení města Hejnice je zaměřeno na pomoc občanům při řešení krizových situací. Činnost v této oblasti je zaměřena především na plnění úkolů státní správy v přenesené působnosti města na úseku krizového plánování, přípravy na činnost při krizových situacích a branné politiky státu. V praxi to znamená například vytváření podmínek, příprava a zhodnocení podkladů pro činnost bezpečnostní rady, příprava činnosti krizového štábu, celková koordinace při vytváření havarijní a krizové dokumentace (plánů) obce , spolupráce se základními i ostatními složkami integrovaného záchranného systému včetně Armády České republiky, spolupráce na úseku havarijní a krizové připravenosti s právnickými a fyzickými osobami (dále viz. působnost). Při vzniku mimořádných událostí je úkolem krizového řízení koordinovat její průběh ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému, orgány veřejné správy, fyzickými a právnickými osobami

Oblast krizového řízení, havarijního plánování a ochrany obyvatel

• výkon státní správy podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení - zpracování podkladů pro krizový plán v rámci obce s rozšířenou působností
• výkon státní správy podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, zejména zpracovávání podkladů v informačním systému ARGIS 
• plánování civilních zdrojů v rámci obce s rozšířenou působností
• výkon státní správy podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému - připravenost správního obvodu obce s rozšířenou působností na mimořádné události
• zabezpečení činnosti bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu obce s rozšířenou působností a stálé skupiny krizového štábu, zpracování opatření pro jejich činnost
• plnění úkolů v rámci vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS a vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, v rámci ORP
• spolupráce na plnění úkolů v rámci zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů
• příprava a koordinace opatření ve spolupráci s Policií ČR v oblasti ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti za krizové situace
• plnění úkolů ORP zadaných krajským úřadem a hasičským záchranným sborem v rámci zákonů
• spolupráce se starosty v rámci obce s rozšířenou působností

Oblast obranného plánování

• výkon státní správy podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), v rámci ORP
• výkon státní správy podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, v rámci ORP
• výkon státní správy podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR, v rámci ORP
• plnění úkolů ORP zadaných krajským úřadem a krajským vojenským velitelstvím

Oblast zvláštních skutečností

• zákon 240/2000 Sb., o krizové řízení (§ 27 zvláštní skutečnosti)
• agenda a evidence zvláštních skutečností podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení některých ustanovení krizového zákona

---

5) Výklad pojmů

krizové řízení - je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace
(zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon))

krizová situace - je mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu
(zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon))

mimořádná událost - je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací
(zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů)

nouzový stav - je státní krizové opatření pro závažné živelní nebo průmyslové katastrofy, vyhlašuje jej vláda nebo předseda vlády
(Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky)

stav ohrožení státu - je mimořádný stav, který může na návrh vlády vyhlásit Parlament v případě, že je bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady, má ryze politický charakter (na území ČR nebyl dosud vyhlášen)

válečný stav - je stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka, ústava jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení, je vyhlašován Parlamentem ČR

integrovaný záchranný systém - je koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací
(zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů)

základní složky integrovaného záchranného systému - jsou Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky
(zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů)

ostatní složky integrovaného záchranného systému - jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.
(zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů)

hospodářské opatření pro krizové stavy - je organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů
(zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů)

plán nezbytných dodávek - je samostatná část krizového plánu zpracovaná správním úřadem v systému nouzového hospodářství
(zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů)

KRIZOVÉ STAVY.

Krizový stav je vyhlašován zákonnými postupy stanovenými orgány na určitém území k řešení krizové situace.

Poznámka :
Nevojenské krizové stavy
Vojenské krizové stavy