Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Symboly města

Město Hejnice jako veřejnoprávní korporace má své symboly, kterými jsou znak města a prapor města. Používání symbolů města je upraveno zákonem 128/2000 Sb. o obcích.

K používání praporu města není třeba žádný souhlas. Znak města mohou přímo ze zákona používat právnické osoby a organizační složky, které město zřídilo nebo založilo. Subjekty odlišné od města potřebují k používání znaku získat předchozí souhlas města. Tento souhlas vydává rada města na základě písemné žádosti. Žádost musí obsahovat údaj o tom, kdo o používání žádá, za jakým účelem znak bude užívat a v jakém časovém období.

Městský znak

Hejnice Augustin jpeg, obrázek se otevře v novém okně

Městská vlajka

Vlajka, obrázek se otevře v novém okně

Něco z historie těchto znaků

Stavba nového chrámu byla zahájena v roce 1722 a kostel byl vysvěcen v roce 1725. Hejnice získávaly na významu. Již v roce 1843 zde žilo více jak 1 500 obyvatel. Obec se rozhodla požádat o povýšení na město. Rakouský císař Karel I. vyhověl žádosti podepsáním svého rozhodnutí ze dne 31. července 1917. Součástí zmíněné žádosti byla i žádost o udělení znaku. Jeho návrh vypracoval hejnický občan Emanuel Gareis. Závěr první světové války a abdikace císaře Karla I. způsobily, že k vydání oficiální listiny o povýšení na město a o udělení znaku již nedošlo. Je však jisté, že se na vyhotovení privilegia pracovalo, protože dvorní malíř F. Junginger namaloval podobu městského znaku, která pak měla být součástí udělovací listiny. Pro absenci udělovací listiny není znám oficiální popis městského znaku. O znaku lze učinit pravděpodobný výklad. V levé polovině je v červeném poli průčelí hejnického chrámu v reálném pohledu viditelným od severu průhledem hlavní ulice. Poutní kostel je jako jedinečná dominanta města zcela logicky součástí městského znaku. Zelené pole s klasy poukazuje na obec se zemědělským charakterem. Ačkoliv reálným pohledovým pozadím hejnického poutního chrámu Navštívení Panny Marie je hora Holubník (1070,6 m. n. m.) a Černá hora (1084,7 m. n. m.), přesto nejvyšším bodem Jizerských hor je vrchol hory Smrk (1124,1 m. n. m.) na východ od města. Nepochybně stříbrný smrk v levé polovině znaku symbolizuje tuto horu. Modré pole se zlatým břevnem je pravděpodobně reminiscencí na hrabata z Gallasu, kteří se podstatnou měrou zasloužili o povznesení významu vsi Hejnice. Černé ozubené kolo položené v břevně je obvykle vnímáno jako symbol průmyslu. Tento symbol má určitě souvislost s rozvojem textilního, sklářského a porcelánového průmyslu na konci 19. století.

Znak města se shoduje s popisem: Polcený štít. Pravé pole červeno-zeleně sníženě dělené. Nahoře vyniká stříbrné průčelí chrámu mezi dvěma věžemi. Každá věž má vchod, dvě okna nad sebou, lucernu a báň s makovicí a patriarším křížem. Průčelí s oknem nad vchodem vrcholí kopulí s tamburem a bání s makovicí a patriarším křížem. Všechny báně jsou cibulovité, všechny vchody a okna půlkruhové a černé, ke vchodům vedou schody. Dole vyrůstají tři odkloněné zlaté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s jedním listem. V levém modrém poli stříbrný vykořeněný smrk přeložený zlatým břevnem s černým ozubeným kolem. Na štítě stříbrná zděná koruna s pěti stínkami.

Vlajka má podobu odpovídající popisu: List tvoří žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu, červeno-zeleně dělený v poměru 5 : 3, a tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a modrý, v poměru 3 : 2 : 3. V červeném poli na horním okraji zeleného pole stojí bílé průčelí chrámu mezi dvěma věžemi. Každá věž má vchod, dvě okna nad sebou, lucernu a báň s makovicí a patriarším křížem. Průčelí s oknem nad vchodem vrcholí kopulí s tamburem a bání s makovicí a patriarším křížem. Všechny báně jsou cibulovité, všechny vchody a okna půlkruhové a černé, ke vchodům vedou schody. Z dolního okraje zeleného pole vyrůstají tři odkloněné žluté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s jedním listem. Uprostřed listu v modrých pruzích a pod žlutým pruhem s černým ozubeným kolem, bílý vykořeněný smrk.

15.2.2007 13:06:48 | přečteno 14903x | Hejnice
 

Město Hejnice

Nádražní 521
463 62 Hejnice

tel. +420 482 322 211
e-mail: info@mestohejnice.cz
Datová schránka ID: 6rsbedk
Bankovní účet: 19-0984938359/0800

Úřední hodiny

pondělí, středa
8.00 - 11.30 hod.
12.00 - 17.30 hod.

 
load