Hejnice

Stavba nového chrámu byla zahájena v roce 1722 a kostel byl vysvěcen v roce 1725. Hejnice získávaly na významu. Již v roce 1843 zde žilo více jak 1 500 obyvatel. Obec se rozhodla požádat o povýšení na město. Rakouský císař Karel I. vyhověl žádosti podepsáním svého rozhodnutí ze dne 31. července 1917. Součástí zmíněné žádosti byla i žádost o udělení znaku. Jeho návrh vypracoval hejnický občan Emanuel Gareis. Závěr první světové války a abdikace císaře Karla I. způsobily, že k vydání oficiální listiny o povýšení na město a o udělení znaku již nedošlo. Je však jisté, že se na vyhotovení privilegia pracovalo, protože dvorní malíř F. Junginger namaloval podobu městského znaku, která pak měla být součástí udělovací listiny. Pro absenci udělovací listiny není znám oficiální popis městského znaku. O znaku lze učinit pravděpodobný výklad. V levé polovině je v červeném poli průčelí hejnického chrámu v reálném pohledu viditelným od severu průhledem hlavní ulice. Poutní kostel je jako jedinečná dominanta města zcela logicky součástí městského znaku. Zelené pole s klasy poukazuje na obec se zemědělským charakterem. Ačkoliv reálným pohledovým pozadím hejnického poutního chrámu Navštívení Panny Marie je hora Holubník (1070,6 m. n. m.) a Černá hora (1084,7 m. n. m.), přesto nejvyšším bodem Jizerských hor je vrchol hory Smrk (1124,1 m. n. m.) na východ od města. Nepochybně stříbrný smrk v levé polovině znaku symbolizuje tuto horu. Modré pole se zlatým břevnem je pravděpodobně reminiscencí na hrabata z Gallasu, kteří se podstatnou měrou zasloužili o povznesení významu vsi Hejnice. Černé ozubené kolo položené v břevně je obvykle vnímáno jako symbol průmyslu. Tento symbol má určitě souvislost s rozvojem textilního, sklářského a porcelánového průmyslu na konci 19. století.

Znak města se shoduje s popisem: Polcený štít. Pravé pole červeno-zeleně sníženě dělené. Nahoře vyniká stříbrné průčelí chrámu mezi dvěma věžemi. Každá věž má vchod, dvě okna nad sebou, lucernu a báň s makovicí a patriarším křížem. Průčelí s oknem nad vchodem vrcholí kopulí s tamburem a bání s makovicí a patriarším křížem. Všechny báně jsou cibulovité, všechny vchody a okna půlkruhové a černé, ke vchodům vedou schody. Dole vyrůstají tři odkloněné zlaté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s jedním listem. V levém modrém poli stříbrný vykořeněný smrk přeložený zlatým břevnem s černým ozubeným kolem. Na štítě stříbrná zděná koruna s pěti stínkami.

Vlajka má podobu odpovídající popisu: List tvoří žerďový pruh, široký jednu třetinu délky listu, červeno-zeleně dělený v poměru 5 : 3, a tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a modrý, v poměru 3 : 2 : 3. V červeném poli na horním okraji zeleného pole stojí bílé průčelí chrámu mezi dvěma věžemi. Každá věž má vchod, dvě okna nad sebou, lucernu a báň s makovicí a patriarším křížem. Průčelí s oknem nad vchodem vrcholí kopulí s tamburem a bání s makovicí a patriarším křížem. Všechny báně jsou cibulovité, všechny vchody a okna půlkruhové a černé, ke vchodům vedou schody. Z dolního okraje zeleného pole vyrůstají tři odkloněné žluté obilné klasy, prostřední se dvěma, krajní s jedním listem. Uprostřed listu v modrých pruzích a pod žlutým pruhem s černým ozubeným kolem, bílý vykořeněný smrk.