Hejnice

V sobotu 22. února byl na programu kulturních aktivit Hejnic tradiční masopust. Ač Ferdinandovský nebo Hejnický (jedná se o název), ale prostě náš. Nádherné počasí, které zimu připomínalo tak jako arabský šejk vítězného sjezdaře na olympiádě, dávalo tušit vysoké návštěvě. A ta také byla. Počátek průvodu na Ferdinandově se nesl ještě v duchu rodinné akce, která po pár zastávkách dorazila k úřadu na oficiální zahájení. Bylo známo oněch 5 zastávek, které měl průvod za sebou, neboť se rozjel k veliké a zábavné taškařici, kdy trsal nejen Jelimán. Po předání klíče od města od pana starosty zavelel „velkoúžasnolepý král Jelimán, všech lemurů a ostatního zvířectva samozvaný pán a tak dále a tak dále, hurá lemra“ k pochodu po Hejnicích. Zvířat se letos v průvodu sešlo velmi velké množství, protože rebelská skupina B.O.B.R. osvobodila místní ZOO Hejnice a vyrazila s kumpány korzovat po městě.

Trasa se tentokrát vracela do směru Skřivánku a lesáckých bytovek. Po cestě byly tradičně obtěžovány všechny automobily o drobnou almužnu na uspořádání masopustní veselice. Hlavně auta holandských turistů, kteří nechápali co je to za výlet bláznů po městě. Lámanou češtino-angličtinou jsme jim však vysvětlili, že ryclobruslařka Sáblíková je nej a jejich Wüstová je mimo J Olympiáda zkrátka pronikla i na masopust. Po poslední návštěvě vstřícných lidí jsme zavítali na most u „pětky“, kde se zapálil bakus a vhozením do dravé Smědé (měla asi 8,5 centimetrů vysokou hladinu) jsme se symbolicky rozloučili se zimou.

Následovala masopustní veselice v místním vestibulu kina. Na počátku tam bylo k nehnutí, kdy se o taneční kreace starala hlavně všechna zúčastněná dítka, kterým nebylo radno na parketu konkurovat. Rychlým postupem času se však většina účastníků vytratila neznámo kam a zůstalo jen zdravé jádro, které se však cítilo dosti opuštěně. Tak třeba příště se nás bát nebudou a zůstanou s naším zvěřincem déle, abychom mohli řádně oslavit úspěšnou cestu městem.

Chtěl bych jménem pořadatelů strašně poděkovat městu Hejnice za vstřícný postoj k organizaci této akce, kdy bylo pochopeno, že masopust k Hejnicím již patří a zaslouží si tu být. A ještě více děkuji všem těm, kteří se rozhodli průvod pohostit a nabídnout něco k jídlu a pití. Vážíme se Vás strašně moc, protože v této době je strašně těžké najít takto hodné a dobré lidi. Některé zastávky, navíc zkrášlené maskováním hostitelů, byly dokonalé – jako třeba u Šomjaků. Jmenovitě děkujeme rodinám Mařanových, Hradilových, Zavřelových, Henclovo-Richtrových, Sotonových, Leitnerových, Šomjakových, Sedlákových, Kolářovo-Vlčkových, Šrutkových, Kupcových a Podhorových. Smekám před Vámi všemi.

Krásné fotky má opět na svědomí Zdeněk Polívka a všichni se na vás těšíme na Masopustu 2015.

-DEM-